Kanárské ostrovy - 2. vydání - turistický průvodce

Kanárské ostrovy - 2. vydání

Průvodce nabízí to nejzajímavější z ostrovů Gran Canaria, Tenerife, Lanzarote, Fuerteventura, La Gomera a La palma. Doprovodí vás na cestách za památkami, doporučí nejhezčí pláže Atlantiku i další přírodní krásy. Brzy zjistíte, že Kanárské ostrovy toho mohou nabídnout mnohem více než jen celoroční opalování.

Příjemné klima a nádherné pláže Kanárských ostrovů lákají miliony návštěvníků.  Masové turistice slouží především jižní pobřeží ostrovů Gran Canaria a Tenerife a v menším, ale stále rostoucím rozsahu také Lanzarote, Fuerteventura a další ostrovy. Souostroví leží na obratníku Raka, okolní vody jsou však o něco chladnější, než bychom v tomto tropickém pásmu očekávali. Velká část ostrovů je hornatá – Pico del Teide na ostrově Tenerife se tyčí do výšky 3 718 m a není jen dominantou celého souostroví, ale také nejvyšší horou celého Španělska.

Kombinace klimatu a neobvyklých geologických podmínek vytvořila příznivé prostředí pro nebývalé množství rostlin a živočichů, kterým se tu skvěle daří. Pro zachování cenné přírody byla důležitá i izolace celého souostroví. Díky přibližně 650 původním druhům rostlin patří tyto ostrovy k celosvětově nejvýznamnějším oblastem srovnatelným snad jen s jinými souostrovími, jako jsou Galapágy nebo Havaj.

Třebaže to může znít jako klišé, skutečně platí, že ostrovy nabízejí pro každého něco. Rozmanitost krajiny je až zarážející. Na Kanárských ostrovech najdete hory se sněhovými čepicemi, půvabná zelená údolí, pouště, strmě čnící útesy i nádherné pláže se zlatavým nebo černým pískem, případně se tyto krajinné typy vyskytují v neopakovatelných kombinacích. Kanárské ostrovy jsou sopečného původu a jako takové ani nemohou být nudné a jednotvárné. Sopka Teneguia na ostrově La Palma naposledy vybuchla v roce 1971.

Kanárské ostrovy jsou  místem mýtů a legend. Mnozí spisovatelé s nimi spojují ztracenou Atlantidu. Podle Platóna byla tato země zničena zemětřesením a pobřežními vlnami a nad hladinou moře zůstaly  jen vrcholky hor tvořící sedm ostrovů. Mohly to být Kanárské ostrovy? Staří Řekové nich hovořili jako o zahradě Hesperidek, Římané je nazývali Insulae Fortunatae, Šťastné ostrovy. Plútarchos psal o úrodné zemi někde u pobřeží Afriky,  Plinius o výpravě na ostrovy, která tu viděla spousty potulných psů. Canis je latinský výraz pro psa, odtud tedy pojmenování Kanárské ostrovy.